Dívčí válka

Na Děvíně mlha z krve, v očích Vlasty vzpoury prvé. Země šeptá starou kletbu, v srdcích žen pak rodí setbu. Meče zpívaj píseň stínu, v krvi zraje vůle k činu. Šárka šeptá: „Přijď, buď náš,“ v medovině spí už stráž.

Ref Tehdy Ctirad rytíř byl, dívčí klan ho pak opil. Slitování potom neznal, smrti v hradě pak odevzdal. Muži v hněvu zvedli meč, proti ženám chystaj seč.

Tanec smrti zpěvy mění, v srdcích mužům krve pění. Vlasta kráčí jako kněžka, v očích žen je vůle těžká. Muži bloudí v síti snů, v srdcích žen je plamen dnů. Dívčí válka – meč a krev, v dějinách se píše hněv.

Ref Tehdy Ctirad rytíř byl, dívčí klan ho pak opil. Slitování potom neznal, smrti v hradě pak odevzdal. Muži v hněvu zvedli meč, proti ženám chystaj seč.

Řežba pálí, země sténá, v prachu padá dívčí scéna. Vlasta mlčí, krev jí stéká, slabá vize pro člověka. Šárka klesá, oči v tísni, vůle žen se láme v písni. Od těch časů v dějinách vládne strach a mužský práh.

Ref Tehdy Ctirad rytíř byl, dívčí klan ho pak opil. Slitování potom neznal, smrti v hradě pak odevzdal. Muži v hněvu zvedli meč, proti ženám chystaj seč.